|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
host ::
RSS.